Mnoho lidà rádo strávà dovolenou za hranicemi. A nenà divu, je to možnost, jak poznat nové kultury, zÃskat nové zážitky a vidÄ›t vÄ›ci, které u nás zkrátka neuvidÃme. A vzhledem k tomu, že je pro nás otevÅ™en takÅ™ka celý svÄ›t, můžeme si snadno vybrat, kam vlastnÄ› pojedeme.
Â
Když se vÅ¡ak podÃváme na statistiky cestovnÃch kancelářÃ, zjistÃme, že naprostá vÄ›tÅ¡ina lidà jezdà do teplých krajin, ideálnÄ› k pÅ™ÃmoÅ™ským letoviskům. Naproti tomu hory Äi severnÄ›jÅ¡Ã destinace, aÄkoliv také majà moÅ™e a vysoké hory, které u nás zkrátka nenajdeme, jsou mnohem ménÄ› oblÃbené.
Â
Â
To samozÅ™ejmÄ› nenà nic nového. StaÄà si vzpomenout, že již za socialismu se jezdilo do Chorvatska nebo k Černému moÅ™i. Tento trend tedy nemá nic spoleÄného se zmÄ›nou režimu Äi politickou situacÃ. A rozhodnÄ› nenà specifický pouze pro ÄŒeskou republiku. NabÃzà se tedy otázka, proÄ vlastnÄ› preferujeme teplé podnebÃ.
Â
Pokud jde o moÅ™e, tak zde je to jasné – u nás jej zkrátka nemáme. Je to pohled, který je pro nás vzácný, a který si chceme pokud možno užÃt. A když už jsme u nÄ›j, tak se v nÄ›m chceme samozÅ™ejmÄ› také vykoupat – a k tomu je potÅ™eba dostateÄnÄ› teplé poÄasÃ.
Â
Â
To ovÅ¡em nenà jediný důvod tohoto naÅ¡eho chovánÃ. Ten ve skuteÄnosti ležà v naÅ¡em původu. Jsme totiž druhem z Afrických savan, což je také důvod, proÄ snášÃme teplo podstatnÄ› lépe, než zimu. Tu bychom bez obleÄenà nepÅ™ežili ani zde, v mÃrném klimatu, natož v severnÄ›jÅ¡Ãch konÄinách. Nenà tedy divu, že se podvÄ›domÄ› chceme vrátit do podnebÃ, které je pro nás jako dÄ›lané.
Â
SamozÅ™ejmÄ› lze namÃtnout, že dneÅ¡nà ÄlovÄ›k se již ÄásteÄnÄ› adaptoval na život v chladnÄ›jÅ¡Ãch podmÃnkách – naÅ¡e bÃlá kůže nám umožňuje vytvářet vÃce vitaminu D, avÅ¡ak zároveň nás chránà mnohem ménÄ› pÅ™ed Å¡kodlivým sluneÄnÃm zářenÃm. I proto v tropech potÅ™ebujeme ochranu v podobÄ› opalovacÃho krému.
Â
RozhodnÄ› to vÅ¡ak neznamená, že bychom do teplých krajin nemÄ›li jezdit. Naopak, rozhodnÄ› nenà na Å¡kodu se tam podÃvat a dovolenou si pořádnÄ› užÃt.